Generální oprava Městského divadla v Mladé Boleslavi
Exteriér reprezentativní budovy Městského divadla v Mladé Boleslavi byl navržen na přelomu 19. a 20. století architekty Janem Kříženeckým a Emilem Králíkem. Bohaté dekorativní prvky propůjčily divadlu jedinečnou tvář a stavba se bezesporu řadí mezi nejzajímavější secesní památky v Čechách. V loňském roce stavba prošla rozsáhlou rekonstrukcí fasády i interiérů. Citlivá oprava této historické budovy zaujala odbornou porotu architektonické soutěže Fasáda roku natolik, že se jí rozhodla udělit 1. místo v kategorii Rekonstrukce.
Divadlo v Mladé Boleslavi prošlo poslední generální rekonstrukcí v letech 1977-1985 a téměř třicet let bez oprav zanechalo na vnějším plášti své stopy. Součástí nového investičního záměru města Mladá Boleslav byla celková sanace navlhlého zdiva a obnova historické omítky, ale také zrušení staré kotelny a napojení budovy na dálkové vytápění, modernizace toalet, vymalování interiérů a oprava sedadel. Veřejnou zakázku pod vedením architekta Tomáše Šantavého vyhrála středočeská firma Status a.s., opravu prováděla turnovská divize firmy, která ve výběrovém řízení nabídla nejnižší cenu ve výši necelých 12 milionů korun.
Při pohledu na fasádu Městského divadla v Mladé Boleslavi nás na první pohled zaujme skulpturální výzdoba a barevné keramické masky, znázorňující jednotlivé druhy dramatického umění. Soudě podle této bohaté výzdoby bylo od začátku zřejmé, že oprava fasády nebude snadným úkolem a bude chtít svůj čas. „Jenže prvním oříškem byl poněkud šibeniční termín, kdy měla být celková rekonstrukce dokončena. Pro stavební práce byly vyhrazeny divadelní prázdniny. Začínali jsme poslední týden v červnu a už 27. 9. otevíralo první představení novou sezónu,“ vysvětluje Josef Hanzl, zástupce společnosti Status a.s. a stavbyvedoucí rekonstrukce. Vzhledem k tomu, že celá rekonstrukce probíhala pod přísným dohledem památkářů, představoval pro stavební firmu nekompromisní termín pro dokončení všech prací o to větší tlak.
Úkolem číslo jedna byla částečná sanace navlhlého zdiva. Budova divadla je podsklepená a kvůli nedostatečné izolaci se do zdí stahovala voda. „Podsklepené části se odkopaly, odizolovaly a vybudoval se odvětrávací kanál,“ pokračuje Hanzl. Poté následovala vlastní rekonstrukce fasády. Původní omítky se částečně oškrábaly a nahradily novými na minerální bázi (cca ve 20% objemu). Na celou fasádu se následně nanášel unikátní nátěr Baumit Nanopor, který představuje technologickou novinku v sortimentu společnosti Baumit. Je překvapivé, že památkáři, kteří jsou stran veřejnosti velmi často kritizování za zbytečně zpátečnické a tradicionalistické přístupy, dali v případě boleslavského divadla souhlas k aplikaci této inovativní technologie. „Památkáři někdy skutečně tvrdošíjně lpí na předepsaných postupech a použitých materiálech. V případě boleslavského divadla nám stanovili jako podmínku použít nátěr na minerální bázi. Blížeji však jejich předpis nebyl specifikován a dá se říci, že se rozhodlo při následném vzorkování barev na fasádě, kdy jsme si je tak trochu vyzkoušeli,“ líčí s úsměvem Josef Hanzl. V projektové dokumentaci byla sice barevnost daná, nikoliv už ale konkrétní technologie. Rozhodnutí o finálním odstínu proto padlo po diskuzi s památkáři nad třemi anonymními vzorky: Status vyvzorkoval nátěr na vápenné bázi, dále Nanopor a silikonovou malbu. Vápenný nátěr, který památkáři v naprosté většině případů upřednostňují, byl tentokrát zamítnut kvůli patrným šmouhám, které při aplikaci zanechával. Složení zbylých dvou vzorků tak definitivně rozhodlo o použití fasádního nátěru Baumit Nanopor.
Před více než pěti lety se začalo výzkumné a vývojové oddělení společnosti Baumit zabývat projektem „čistá fasáda“. Jako výchozí produkt byla zvolena tradiční Baumit silikátová omítka, zejména pro svou vynikající paropropustnost, zvýšenou odolnost proti zašpinění a oblibu mezi odbornou veřejností a pracovníky památkové péče. Postupnými úpravami výrobních postupů, vybraných surovin a přidáváním nanoporézních krystalických částic vznikly nové produkty se samočisticím efektem - tenkovrstvá probarvená omítka a jednosložkový nátěr Baumit Nanopor. Povrch omítek a barev Baumit Nanopor vykazuje nízký elektrostatický náboj a tím i podstatně menší sklon k přitahování částeček nečistot z okolního ovzduší. Nanopóry ve struktuře těchto produktů umožňují rychlou a intenzivní výměnu vlhkosti s okolím, čímž je umocňována odolnost vůči růstu mikroorganismů. Povrch Baumit Nanopor je mikroskopicky hladký, takže nečistoty se na něm zachytí jen obtížně. „Někteří památkáři nacházejí zalíbení ve staré patině, která musí po opravě z každé památky dýchat. Struktura Nanoporu je v tomto ohledu plně uspokojovala. Nátěr vytvořil hladký, kompaktní plášť, přitom ale někde ponechal viditelné drobné vlásečnice, mikrotrhlinky v původní omítce,“ pokračuje Josef Hanzl, který měl v letních měsících loňského roku pod dohledem skutečně široký rozsah prací. Kromě sanace omítky a nového nátěru se na fasádě opravovaly některé části říms, čistily se všechny keramické odlitky a repasovaly dveřní i okenní výplně.
Realizační firma Status, a.s., která se na historické rekonstrukce specializuje, spolupracuje s výrobcem Baumit velmi často. „S jejich výrobky jsme spokojeni a prakticky neřešíme reklamace. Velmi dobře funguje součinnost s technickými poradci, kteří vždy ochotně přijedou, poradí nebo odeberou vzorky pro expertízy narušeného zdiva. Neradi se pouštíme do experimentů, obzvlášť pak u podobných staveb jako boleslavské divadlo, které je pod drobnohledem odborné i laické veřejnosti,“ vysvětluje na závěr zkušený stavbyvedoucí.
Oprava mladoboleslavského divadla si své ocenění skutečně zaslouží. Obzvlášť proto, že jde o typ zakázky na obnovu veřejných památek, které nebývají z rozpočtového hlediska zrovna nejvděčnější.












