Rekonstrukce vrátila do bývalé školy život
Přijedete-li do Lible, první co upoutá vaší pozornost, je budova školy. Tato dominantní stavba v podhůří Orlických hor Vás osloví svou malebností a plastickou historickou fasádou s výraznými štukatérskými prvky. Budova školy v Libli byla postavena v roce 1909 v secesním slohu. Výjimečnost školy podtrhuje i název, který jí zemská školní rada udělila. Jubilejní obecná škola císaře a krále Františka Josefa I. fungovala až do roku 1960, kdy zazvonil naposled školní zvonek. Z centra vzdělávání se stalo skladiště civilní obrany a budova chátrala.
V roce 1990 se obec Libel osamostatnila a převzala stavbu do své péče. Starostka Božena Šedová se ocitla před zapeklitým rozhodnutím, zdali nepotřebnou a zpustlou školu zbořit nebo investovat do nákladné opravy. Obyvatelé se ale svého kulturního dědictví vzdát nechtěli a zvolili náročnější variantu. Demolice by znamenala nenahraditelnou škodu a festovní práce našich předků by tak přišla vniveč. V letech 1992 až 1995 prošla budova svou první rekonstrukcí, při které byla oprava historické fasády upozadněna. Na svou kompletní vnější obnovu, včetně detailů starobylých prvků, si bývalá škola musela počkat až do své druhé rekonstrukce v loňském roce, za níž byla nominována v soutěži Fasáda roku 2010 v kategori Rekonstrukce, která se každoročně koná pod záštitou společnosti Baumit.
Vesnička jako na dlani
Libel sice patří mezi nejmenší obce Královehradeckého kraje, ale celoročně žije až neuvěřitelně čilým společenským životem. V současnosti slouží dominanta vesnice jako zázemí obecního úřadu a zároveň komunitní centrum pro setkávání místních obyvatel. Z bývalé školy se stalo srdce obce, kde se lidé potkávají při zajímavých akcích. Původní školní třída byla přestavěna na společenský sál, ve kterém se konají svatby, plesy a večery pro všechny věkové kategorie. „Naše škola vždy byla tím hlavním bodem, okolo kterého se točilo veškeré dění obce. Není tedy divu, že jsme se po jejím navrácení do našeho vlastnictví snažili její kouzlo zachovat. Na úpravu vnitřního vybavení jsme neměli finanční prostředky, a proto se na jeho obnově podíleli všichni starousedlíci ve svém volném čase. Společnými silami jsme tady po večerech a o víkendech vytvořili prostory, které dnes mohou naši spoluobčané využívat beze studu,“ dodává paní starostka.
V devadesátých letech rekonstrukcemi opravy střechy školy paní starostka zakusila, jak to dopadá s výsledkem práce, když se vybere firma ve výběrovém řízení na základě pouze nejnižší ceny. Na novou rekonstrukci fasády naštěstí získala obec dotaci z Programu rozvoje venkova. Paní starostka mohla konečně vsadit na reference. „Pan Hynek a jeho lidé mají pro tuto práci opravdový cit. Vyhráli si opravdu s každým detailem“ říká paní starostka Šedová.
Když nadšení inspiruje
Firma Ing. Václav Hynek je specialistou na rekonstrukce historických budov. Sám majitel se věnuje problematice historických památek několik desítek let. Není proto divu, že jeho společnost získala řadu ocenění na poli dobových rekonstrukcí. Z těch nejvýznamnějších jmenujme vítězství v roce 2006 v soutěži Fasáda roku společnosti Baumit za opravu sgrafitové fasády zámku Doudleby nad Orlicí a 2. místo v té samé soutěži za rekonstrukci Zámku Kinských v Kostelci nad Orlicí.
„Naše firma je úzce spjatá s tímto krajem. Já sám jsem se zde narodil a záleží mi na jeho rozvoji. I tým mých zaměstnanců tvoří zdejší obyvatelé. Když jsem viděl, jak se v Libli všichni její obyvatelé snaží přispět svým úsilím k obnově školy a jak si zdejší lidé vzájemně pomáhají, rozhodl jsem se, že kromě fasády opravíme i některé související důležité prvky stavby. I přesto, že jsme měli naceněnou a zaplacenou jen rekonstrukci fasády, provedli jsme například provětrávané sokly a budovu alespoň částečně odvlhčili. Přece nebudeme přihlížet, jak nová fasáda a spousta naší práce postupně degraduje jen díky nedostatku peněz pro sanaci spodní stavby. Každá stavba je naší referencí a hlavní reklamou firmy, je tedy i naším zájmem aby fasáda byla co nejdéle jako nová“ komentuje pan Hynek.
Stáří vítáno
„Naší snahou bylo zachovat bohatou secesní fasádu i pro budoucí věky,“ vysvětluje Ing. Hynek. Fasáda byla štukatérsky velmi náročná. Nově byly dílensky vyrobeny ozdobné hlavice a další prvky fasádní výzdoby. Tomu předcházelo opatrné sejmutí torz původních vnějších prvků. Některé secesní ozdoby byly dokonce nově vymodelovány přímo na stavbě. Ostatní štukatérské architektonické prvky byly vytaženy pomocí šablon do původních tvarů. Na opravu fasády se použila ruční jádrová omítka a vnější štuk, který byl zakončen silikonovým fasádním nátěrem Baumit.
„Na silikonové nátěry Baumit nedám dopustit. Kdysi jsme používali i jiné materiály, ale od doby, co jsme začali s Baumitem, jsme této osvědčené značce zůstali věrni. Oceňuji hlavně jeho prodyšnost, která je při obnově fasád historických budov obzvláště důležitá. Malby jsou navíc barevně stále a velmi trvanlivé. Když je to potřeba, můžeme na naše stavby poskytnout klidně desetiletou záruku, což u historických staveb rozhodně nebývá běžné. Práce s tímto nátěrem je navíc velmi přívětivá, malby se snadno napojují, nejsou náročné na podmínky a čas aplikace. Obrovskou výhodou je také jejich prakticky „neviditelná“ oprava kdykoliv v budoucnosti,“ prozrazuje pan Hynek. I památkáři tuto metodu schvalují. Novou barvu školy vybrali s paní starostkou a panem Hynkem právě ze vzorníku Baumitu.
Občas se stává, že práci na fasádě neprovází potřebné počasí. Naštěstí tento problém pan Hynek řešit nemusel. Se silikonovým nátěrem mohl pro jeho technologickou vyspělost pracovat i za nepříznivých přírodních podmínek. „Na fasádách Baumit se mi líbí, že i když se jedu na stavbu podívat za 10 let, tak barva stále drží jako při jejím nátěru. Záslouhou těchto vlastností můžete na našich fasádách i po letech sledovat hru světla a stínu, která je pro historické fasády tak typická“ dodává majitel firmy.











